Dějiny knihoven a knihovnictví (zimní semestr, kód: denní forma UBKKA014; kombinovaná forma UBKKB014)
Počet kreditů: 4
Přednášky podávají celkový přehled o historickém vývoji knihoven a knihovnictví v českých zemích do roku 1938 doplněné o vybrané kapitoly z obecných dějin knižní kultury a knihoven v období starověku, středověku a novověku. Vycházíme vzniku písma a knižní kultury nejprve v orientálních despociích starověku Babylónii,Asýrii a Egyptě. V období klasického starověku se výklad soustředí na počátky veřejných knihoven v řeckých polis, především v Athénách, jejich rozvoj v helénistickém období a císařském Římě. Analyzují se předpoklady přechodu od antiky ke knižní kultuře a knihovnám středověku. V dalším bloku je posluchačům nastíněn vývoj evropských knihoven a knihovnictví období středověku, osvícenství, z mimoevropských se výklad soustředí na knihovnictví USA a vlivu na Evropu. Do kontextu tohoto vývoje je zasazeno i knihovnictví a knihovny českých zemí, společensko-politické podmínky jeho vzniku a rozvoje církevních, světských knihoven a v pozdějším období i knihoven soukromých. Dále jsou rozebírány podmínky vzniku prvních veřejných knihoven v českých zemích, univerzitní knihovny, Knihovny Národního muzea v Praze a dalších muzejních knihoven, čítáren novin a časopisů. Poslední moduly se soustředí na knihovnictví v Československu v letech 1918-1938, genezi, recepci zahraničních zkušeností a jeho nejvýznamnější představitele Ladislava Jana Živného, Zdeňka Václava Tobolku, Jiřího Mahena, Bohuslava Koutníka a jejich a jejich příspěvek k rozvoji knihovnických teorií.