Author: Richard Budský (stránka 1 z 5)

Exkluzivní rozhovor s novou ředitelkou vědecké knihovny

Rozhovor s dr. Libuší Foberovou, novou ředitelkou Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě

Výkonná redaktorka časopisu DUHA. Informace o knihách a knihovnách z Moravy. Redaktorka univerzitního časopisu „Acta Universitatis Lodziensis. Folia Librorum“, který vydává kooperující Lodžská univerzita v Polsku. Spolupracuje v oblasti celoživotního vzdělávání v knihovnách s výkonným výborem Svazu knihovníků a informačních pracovníků 10 – Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Organizuje knihovnické konference pod názvem „Kniha ve 21. století“, včetně vydávání sborníků. Posledních dvanáct let vyučuje knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. V centru její výzkumné pozornosti je marketing a management knihoven a digitalizace písemného kulturního dědictví. Od 10. července 2017 vede Moravskoslezskou vědeckou knihovnu v Ostravě, ve které v minulosti pracovala, a to v oddělení bibliografie.

Cítíte dnes nostalgii, když se po 28 letech vracíte do instituce spojené s počátky Vaší knihovnické profese?

Ano, nevěřila bych, jak velmi silné pocity se mě zmocní, když jsem otevřela mohutné dveře a po skoro třech desetiletích vstoupila do knihovny jako její nová ředitelka. Vybavila se mi vzpomínka, jak jsem byla na přijímacím pohovoru u bývalé paní ředitelky PhDr. Zdeňky Herelové a jak vstřícně mě do knihovny přijala. Právě ona mě přesvědčila, ať studuji, že mám pro knihovnickou profesi všechny předpoklady. Nabídla mi místo v oddělení bibliografie. Práce v oddělení bibliografie (do té doby jsem netušila, co slovo bibliografie přesně znamená) mě velmi zaujala. Uvědomila jsem si, že knihovnická profese je profesí, které se chci po zbytek života věnovat.

Proč jste se rozhodla pro knihovnické povolání?

Jak jsem již zmínila, zaujala mě práce v oddělení bibliografie. V té době museli všichni noví zaměstnanci knihovny povinně pracovat týden v každém oddělení, aby chápali vědeckou knihovnu jako celek, jak funguje. To bylo velmi poučné. V oddělení bibliografie jsem pracovala s informacemi, pomáhala vytvářet lékařské rešerše a odborné bibliografie, a to bylo velmi zajímavé. Žádný obor lidského vědění se neobejde bez práce knihovníka. Knihovníci zpracovávají veškeré informace a vytvářejí sofistikovaný systém, jak se v nich vyznat. Identifikují knihy a díky jejich práci najdeme všechno, co někdo někdy a někde vytvořil. Do knihovny chodí lidé, kteří čtou, a se kterými se velmi dobře spolupracuje. Pěkné kulturní prostředí, zajímavá práce a komunikace s lidmi byly asi ty hlavní důvody, proč jsem si tuto profesi vybrala. Nové knihy krásně voní, ale pro mě má kouzlo i vůně starých knih. Každá knihovna má svou charakteristickou vůni a atmosféru.

Jak nahlížíte na výstavbu nové knihovny známé pod názvem „Černá kostka“?

Výstavba nové knihovny, která se neustále odkládá, je pro mě velkou profesní výzvou. Snad každý ředitel sní o tom, že postaví krásnou novou knihovnu. Já pevně věřím, že navážu na práci své předchůdkyně (Ing. Lea Prchalová – pozn. red.) a dokončím, o co ona usilovala řadu let. Zatím se rozhoduje, zda se „opráší“ projekt zvaný „Černá kostka“, anebo se začne úplně od začátku a vybere se projekt nový. Já osobně jsem pro Černou kostku, projekt mě oslovil hned na samém začátku a neumím si v Ostravě představit lepší. Důležitá je skutečnost, že kraj intenzivně usiluje o výstavbu nové krajské knihovny – Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, a proto jsem optimistická. Můj optimistický odhad je, že se v roce 2022 budeme stěhovat do nové knihovny. 🙂 Uvidíme. Zatím pracujeme na nové koncepci služeb, abychom přišli do nové knihovny s novými moderními službami. Nové služby budeme postupně zavádět už nyní ve stávajících prostorách.

Vize Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě

„Naší vizí je funkční hybridní knihovna, která bude pevnou schránkou vědění komunity a zároveň centrem poznání pro 21. století.“

Které úkoly v souvislosti s rozvojem Moravskoslezské vědecké knihovny považujete za prioritní? Připravujete nějaký strategický respektive koncepční dokument?

Ano, připravujeme Strategii rozvoje Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě do roku 2025, jedná se o dokument, který vychází nejen z národních a nadnárodních dokumentů, ale zejména ze strategických dokumentů kraje a z materiálů, které knihovna zpracovala již dříve. Strategie bude rozepisovat jednotlivé kroky, které je potřeba učinit, abychom naplnili vize knihovny. Bude opřena o tři základní pilíře: 1) věda a výzkum, 2) hybridní knihovna/digitální služby, 3) vzdělávací a komunitní funkce.

Jak vnímáte kooperaci vědecké knihovny se Slezskou univerzitou v Opavě?

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě spolupracovala se SU v Opavě i dříve, ať už tím, že její odborníci vyučovali u nás (dr. Aleš Hrazdil, dr. Marie Šedá a Mgr. Dagmar Smékalová), recipročně univerzitní učitelé vyučovali v knihovně na nejrůznějších vzdělávacích akcích. Témata pro závěrečné diplomové práce vycházejí z potřeb knihoven a vybraná z potřeb krajské knihovny. Již více let je Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě spolupořadatelem knihovnické konference „Kniha ve 21. století“. Studenti knihovnictví chodí do knihovny na stáže a exkurze, učí se v knihovně digitalizovat atd. Plánuji hlubší spolupráci se Slezskou univerzitou v Opavě, dne 16. 8. 2017 jsem podepsala smlouvu o spolupráci za Moravskoslezskou vědeckou knihovnu v Ostravě s panem děkanem Filozoficko-přírodovědecké fakulty prof. RNDr. Zdeňkem Stuchlíkem, CSc. Spolupráce se týká zejména zajišťování povinných stáží pro studenty, studijní program Informační studia a knihovnictví bude nově zaměřený profesně a s tím souvisí povinná praxe v délce 12 týdnů. Spolupracovat chce knihovna s univerzitou i v dalších oblastech, zejména v oblasti vědy a výzkumu. A v neposlední řadě se budu i nadále podílet na výuce knihovnictví jako odborník z praxe.

Jak vidíte budoucnost knihovnické konference „Kniha ve 21. století“? Hodláte se zaměřit na spolupráci států Visegrádské čtyřky?

Vidím ji pozitivně. Je to projekt, který univerzita realizuje od roku 2004, třináct let už něco znamená. Konference prošla všemi možnými fázemi své existence, v roce 2016 se podařilo získat díky grantu nemalou částku na její realizaci, vydal se tištěný sborník a konference měla největší účast za dobu své existence. V poslední době konferenci pořádáme každý druhý rok, je to čistě z organizačních důvodů, uspořádat konferenci takového rozsahu je velmi náročné a pracné a univerzita nemá ideální podmínky jako např. SDRUK nebo jiné velké knihovny. I v tomto směru by mohla hlubší spolupráce Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě s univerzitou prospět. Jako jeden z hlavních organizátorů se přikláním k tomu, aby se konference konala každý rok, ale v různém rozsahu. Jeden rok by byla velká a další rok tzv. „nízkorozpočtová“, což si chceme vyzkoušet v roce 2018. Plánujeme konferenci „Kniha ve 21. století 2018“ pod názvem: Akademické rozhledy na téma budoucnost knihoven. Bude se konat opět na půdě Slezské univerzity v Opavě ve dnech 6. – 7. 2. 2018. V úterý 6. 2. 2018 by byl příjezd účastníků a společenský večer a ve středu 7. 2. 2017 by byl hlavní konferenční den. Na konferenci by vystoupili přední renomovaní odborníci z knihovnictví – prof. Tomáš Kubíček, doc. Jaromír Kubíček, doc. Richard Papík, prof. Milan Konvit, prof. Dušan Katuščák, doc. Pavel Rankov ad. Měl by vystoupit i zahraniční (USA nebo Německo) profesor, ale více prozrazovat nebudu, vše je teprve v jednání. Na závěr proběhne moderovaná diskuse, kterou povede Mgr. Emília Antolíková – ředitelka Hornozemplínské knihovny ve Vranově n/T, kterou čeští knihovníci dobře znají jako zapálenou propagátorku komunitního knihovnictví. Tato konference bude jen pro zvané návštěvníky, aby měla diskuse smysl. Plánujeme nahrávání, které zpřístupníme na webových stránkách konference pro všechny zájemce. Na spolupráci států V4 se docela dobře zaměřuje Moravská zemská knihovna v Brně, takže tímto směrem se nechystáme vydat.

Jaké rozdíly existují podle Vás mezi českým a polským knihovnictvím?

Nejsem odborníkem na polské knihovnictví. Domlouvám s Lodžskou univerzitou, aby vydali zvláštní číslo Bulletinu SKIP věnované polskému knihovnictví. V rámci svých studijních pobytů v Polsku navštěvuji i polské knihovny a musím říci, že se mi moc líbí. Hlavně jejich myšlenka věnovat se v knihovnách především čtení a čtenářským aktivitám, hodně se zaměřují i na biblioterapii. Informační a komunikační technologie berou jako prostředek pro svou práci, ne jako cíl. Nesnaží se věnovat všemu, ale soustředí se na čtenářskou gramotnost a v tomto bodě s nimi sympatizuji. Jejich uživatelem se může stát kdokoliv a ze zákona nevybírají registrační poplatky, což je mi rovněž sympatické. Nemyslím si, že když mají lidé něco zdarma, tak si toho neváží. Naopak tím stát dává jasný signál veřejnosti, že tuto veřejnou službu nabízí všem bez rozdílu a bez jakéhokoliv omezení. Zda ji občané využijí, záleží na nich. V Polsku jsou velmi využívané a populární mediatéky, které půjčují audiovizuální a digitální dokumenty. Ze čtenářských výzkumů nevychází Polsko moc dobře, mezi čtenáře se počítá u nás 79 % obyvatel starších 15 let a v Polsku je to jen 46 %. Nejsem schopna posoudit různé metodiky těchto výzkumů a jejich vypovídací hodnotu. Každopádně se Polsko velmi snaží o podporu čtenářství, realizují různé projekty – např. Zaczytani, Rodinné čtení nebo Celé Polsko čte dětem. Knihovny musejí počítat s tím, že se mění struktura čtenářů i model čtení.

Jaký je Váš názor na eBooky a digitální služby? Jste spíše konzervativní, anebo liberální knihovnice?

Jak vyplývá z vize, kterou přináším do Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, jsem nejspíše liberální knihovnice. Budoucnost vidím v digitálních službách a v tom, že budou knihovny (hlavně specializované) migrovat do virtuálního světa. Něco jiného je otázka eBooků, jejich „boom“ se zatím u nás nekoná. Přesto procento zájmu o elektronické knihy stoupá a zřejmě bude stoupat i v budoucnu. V Česku je 8 % nově vydaných knih (2015) k dispozici i v elektronické podobě. Ve světě je to procento daleko vyšší. Řada čtenářů, kteří si vystačí se službou amazon.com stoupá, a knihy se dnes dají číst na „chytrém“ mobilu, který je vždy a všude po ruce. Já patřím ke generaci, která si nedokáže představit, že by četla román v mobilu. Klasická kniha je pro mě svátost, něco, bez čeho si život neumím představit. Ale když se dívám na generaci ve věku mé neteře (8 let) nebo ve věku synovce (16 let), tak vidím, že oni si život bez klasické knihy dokážou představit. Jsou tak propojeni s technologiemi, že se hovoří o nezdravé závislosti. To si nemyslím, lidi, kteří hodně čtou nebo četli klasické knihy, by potom byli také závislí. Prostě využívají ke svém životu všechno, co jim dnešní technologie nabízejí. Z jejich pohledu jim technologie šetří čas, ale kupecké počty říkají něco jiného, tráví denně až 12 hodin online a nezbývá jim moc času na život offline. Procházky v přírodě, sportovní aktivity a schůzky s kamarády jsou činnosti, na které jim čas nezbývá. Těch virtuálních kamarádů ale mají stovky. Tráví svůj volný čas jinak než generace před nimi. Jejich život se odehrává ve virtuálním světě, když tam nebudou knihovny, ztratí tuto generaci, možná i generace jednou provždy. Knihovny se trápí tím, jak zařídit, aby o jejich služby měli lidé zájem i nadále, aby do knihoven chodili rádi. Jednou z cest jsou digitální služby, ale pohotové a šité na míru současného uživatele.

Jaké vlastnosti má podle Vás mít knihovník, aby byl úspěšný v oboru knihovnictví?

Bude to znít jako klišé, ale dobrý knihovník by měl mít rád nejen knihy, ale hlavně lidi. Slouží lidem, ne posluhuje, ale slouží a k tomu je potřeba hodně trpělivosti a lásky. Měl by se rád učit novým věcem, měl by být zvídavý a měl by mít pokoru ke svému oboru. Já se domnívám, že stejně jako profese učitel je profese knihovník spíše posláním a ne každý k ní má ty správné předpoklady. Nedá se to naučit. Stejně jako management, dobrým šéfem se člověk rodí a ne stává. Vzdělávání je důležité, ale osobnostní předpoklady ještě důležitější. Knihovnictví je obor, který se nedá znásilnit, ani po těch letech si nemyslím, že jsem ho zvládla. Pořád mám co objevovat a hledat, pořád se mám čemu učit a vím, že mě nikdy nepřestane udivovat. Je to láska na celý život.

Na závěr bych si dovolil osobní otázku: Co máte ráda nebo nerada? Jaká je Vaše oblíbená kniha, film a jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo?

Nemám to nějak vyhraněné, mám ráda lidi a nemám ráda bezmoc, kterou asi každý z nás někdy zažil. Mám více oblíbených knih, ke kterým se ráda vracím, nejraději mám tvorbu Karla Čapka, jak on pracuje se slovem a s českým jazykem, s tím se jinde nesetkáte. Nejoblíbenějším filmem je asi Kolja a vůbec tvorba Zdeňka Svěráka. On do svého díla vkládá takovou něhu a poezii, že by mohl nejeden básník závidět. Mám ráda historické romány, staré české filmy, období první republiky. Vůbec mě historie velmi zajímá. Zajímám se o rod Pernštejnů. Z dětství si pamatuji dobrotky, které nám s láskou připravovala babička, palačinky, jablíčka v županu, ale nejraději vzpomínám na domácí chleba natřený sádlem. Kdybych si mohla vybrat, tak je to chleba se sádlem.

Za rozhovor a za Váš čas Vám děkuje Richard Budský.

Kapitalistická knihovna na socialistickém ostrově

Víte o tom, že na ostrově Kuba existuje knihovna, která de facto patří pod správu Spojených států amerických? A není to ledajaká knihovna!

Nevztahují se na ni americké ani kubánské zákony, protože se nachází ve věznici na americké vojenské základně Guantánamo, která od roku 2002 zadržuje osoby podezřelé z nejbrutálnějších zločinů proti USA. Ačkoliv byl počet vězňů v důsledku mezinárodní kritiky proti porušování lidských práv snížen z několika stovek na necelých 50, přesto došlo od roku 2008 k nárůstu knižního fondu z 5000 publikací na sedminásobek.

Mezi nejžádanější tituly patří detektivní příběhy Agathy Christie, Brownův bestseller Šifra mistra Leonarda, dokonce i Harry Potter. Místní fond je bohatý nejen tematicky, ale též lingvisticky. Kromě angličtiny si lze přečíst knížky vydané v dalších světových jazycích, například v němčině, francouzštině, španělštině, ruštině nebo arabštině.

A kterého autora byste zde hledali marně? Překvapivě Stephena Kinga, jehož thriller To vstoupí příští týden do českých kin.

Vitráže opavské knihovny procházejí renovací

Rok 2017 lze pro Knihovnu Petra Bezruče v Opavě označit za přelomový.

Po únorovém zařazení instituce na seznam Národních kulturních památek začala na konci června generální oprava vitráží. Ty od roku 1910 zdobí vestibul opavské městské knihovny, kam je dodala firma Richarda Schleina z Hrádku.

Jejich havarijní stav si vyžádal okamžitý přesun do nedalekých Kozmic ke specialistce BcA. Haně Baronové. Cena renovace má činit přibližně 400 tisíc korun, které knihovna použije z vlastních zdrojů.

Údržba samotných vitráží by měla skončit v listopadu, ale na své místo se vrátí až v polovině roku 2018. Důvodem je skutečnost, že se kromě vitráží musí opravit i světlík.

Older posts

© 2017 knihovník

Theme by Anders NorenNahoru ↑