Author: Richard Budský (page 1 of 10)

Netradiční servis švédské knihovny

Termín „knihovna“ etymologicky vychází z výrazu „kniha“, nicméně ve 21. století se tradiční úloha paměťových institucí pomalu mění. V dřívějších dobách bylo hlavním účelem knihoven poskytovat fyzické dokumenty, na přelomu století též přístup k internetu. Dnes má však doma internetové připojení více než 75 % českých domácností, navíc se v našich končinách každoročně zvyšuje podíl elektronických knih i audioknih a roste též poptávka po elektronických informačních zdrojích. Knihovny komunitního typu proto musejí vymýšlet stále nové služby, aby dokázaly uspokojit informační i jiné potřeby svých uživatelů.

K neobvyklému kroku letos přistoupila knihovna ve švédském městě Svenljunga. Obec se nachází asi 400 kilometrů jihozápadně od Stockholmu a žijí zde přibližně čtyři tisíce obyvatel. Vzhledem k mimořádně vysokým teplotám se v zemi po mnoha letech výrazně snížily hladiny studní. Jelikož ve Švédsku stále existuje velké množství domácností postrádajících napojení na vodovod a kanalizaci, obyvatelé si momentálně nemají kde vyprat své prádlo.

Vedení místní knihovny se proto rozhodlo vyjít svým občanům vstříc. Nejen, že si v instituci mohou půjčit knihy dle vlastního výběru, ale navíc zde bude pro jejich špinavé prádlo připravena pračka a sušička. Knihovna je schopna zajistit i pitnou vodu, stačí si ji předem telefonicky rezervovat. Ve veřejných knihovnách Švédského království se poplatek za registraci neplatí.

Evropské knihovny – část I. (Ukrajina)

Dnes začíná nový cyklus zahraničních reportáží, jehož účelem bude prezentace vybraných evropských knihoven očima českého knihovníka. Většina zvolených zemí je součástí Evropské unie, nicméně pro první část projektu bylo vybráno město nacházející se jen čtyři kilometry za hranicemi Schengenského prostoru.

Užhorod je hlavní centrum Zakarpatské oblasti, přičemž ukrajinská oblast je ekvivalentem českého kraje. Tento region patřil v letech 1919 až 1938 Československu, tehdy pod názvem Podkarpatská Rus. Vzdálenost z Opavy činí vzdušnou čarou přibližně 350 kilometrů, ale na rozdíl od Ruska na Ukrajinu již není zapotřebí vízum, pouze pas.

Zakarpatská oblastní univerzální vědecká knihovna byla založena roku 1945. Jejích služeb využívá přibližně 20 tisíc obyvatel, což představuje zhruba 18 % populace. Roční poplatek za registraci činí 20 ukrajinských hřiven, tedy necelých 20 českých korun. Fond knihovny tvoří bezmála půl milionu knihovních jednotek v osmnácti světových jazycích. Instituce používá automatizovaný knihovní systém Irbis.

V Užhorodu se nachází celá řada turistických atrakcí, např. Užhorodský hrad, skanzen lidové architektury, modro-zlatý Chrám Krista Spasitele, nejdelší lipová alej v Evropě nebo česká čtvrť s bustou a mostem T. G. Masaryka. Pro gurmánský zážitek je vhodné navštívit nějakou hospůdku na ulici Korzo, např. podnik Vertep.

Za dva měsíce bude představena knihovna ve Švédsku. Web Knihovník děkuje Kanceláři liberálně demokratického rozvoje za kofinancování projektu Evropské knihovny.

Exkurze do Prahy v rámci cyklu Zcestovalý knihovník

Dne 8. června 2018 se vybraní studenti a absolventi oboru knihovnictví zúčastnili poslední ze čtyř exkurzí projektu Zcestovalý knihovník. Výlet jsme zahájili v brzkých ranních hodinách, kdy jsme vyrazili z nádraží Opava východ do konečné stanice Praha hl.n.

Dopoledne nás čekala prohlídka Národní technické knihovny, jejíž prostory nám představily Jana Orlová a Zuzana Sojková. Poté jsme v přednáškovém sále zhlédli několik zajímavých prezentací od Pavlíny Tassanyi a Olgy Martinové (téma akademických služeb), dále od Jakuba Szarzece (bibliometrie), Petry Černohlávkové (NUŠL), Aleny Heiclové (LCC) a Evy Jeřábkové (ISSN).

Po obědě jsme se přesunuli do Národní knihovny. V areálu Klementina nás Karolína Košťálová provedla po některých odděleních, kde nám zaměstnanci poskytli odborný výklad. Novými poznatky nás obohatili Jeanne Janoušková (Oddělení doplňování zahraničních dokumentů), Petra Šťastná (Oddělení periodik), Petr Kukač (Odbor digitalizace) a Martin Žížala (Oddělení doplňování domácích dokumentů).

Později jsme se vypravili do pronajatého bytu v centru Prahy, abychom získali poslední indicii pro vyluštění projektového rébusu. Výsledkem byla souřadnice v oblasti pražské Kampy, kde jsme se později všichni úspěšně shledali. Následně jsme si zašli na večeři do blízké pizzerie a posléze se přesunuli na Střelecký ostrov. V noci jsme se vrátili do našeho bytu a dopoledne dalšího dne odjeli vlakem domů. Sbohem a šáteček!

Fotografie z akce naleznete v naší facebookové galerii.

Older posts

© 2018 Knihovník

Theme by Anders NorenUp ↑